Bože, jak ten život rychle utíká
a my jsme den ode dne zmítáni pocity,
pro mě bylo ale vždycky důležité,
co s těmi pocity člověk udělá.
Často nerozlišuji, kdo jsem já a kdo jsi ty.
Co dokáže můj rozum vymyslet?
Jak se dokáže tvé Já s pocitem srovnat?
co tě dokáže nejvíc popohnat?
pocit... Nebo morálka?
Morálka často bolí!
Proto se tak umíme všichni tak dobře ospravedlnit,
zmítá přece s námi - lidský cit.
Nechceme hned trpět a být zbytečně frustrováni,
protože pak jsme skoro roztrháni vlastními výčitkami.
Pro toho, kdo se hodně škube je lepší být hned spravedlivý.
Často se rozhlížím, copak druzí nedělají chyby v nových životních situacích?
TAK PROČ JSEM TU OŠKUBANÁ JENOM JÁ?
Jsem vypelichané kuře.
Ach, komu se budu líbit?
Bože, kdo mě bude milovat?!
