Slunce mě pálilo ve vlasech
a jantarový nehty se jí třásly
na mých rtech.
Kouřila Camelky jednu za druhou
bořila hlavu do písku.
Zbabělá??
Stavěla hrady a hráze a
velbloudi jí pak hledali v poušti.
Objevili jí.
I její asfaltový plíce.
Vystavěli z nich pár silnic
a šlapky na nich byly
levný.
Chutnaly tak sladce i hořce
jako lékořice - tus milovala.
Jak jsi jen mohla? Jak jsi mohla?
Jako pustina, co mi zbyla.
Ze dnů kdy ses
vracela a odcházela
zraněná a zmatená
stále dokola.
Žádné komentáře:
Okomentovat