Není to teorie - je to praxe,
protože když se zachvěje vzduch
dýcháš!
Ne.
Nerozumíš světu.
Nerozumíš životu.
Motýlí křídlo
Pod tvojí kůží, na tvém těle
Každou chvíli zaháníš šeptem.
Rozplakáváš déšť,
že prý jsi.
A odpovídáš větru na jeho volání.
Že prý žiješ.
Rozpínáš vesmír svým dotykem
Jsi odvážně plna všeho.
Jsi všechno
Chceš být víc.
A zabiješ a zachraňuješ
tu trošku kterou to všechno stojí.
A padá.
A ty jsi ráda.
Protože provazochodci mají dlouhý život,
a pošťáci umí mluvit v metaforách.
Protože když se zadíváš pořádně,
vzduch se zachvěhe ve spirálách
a ty jsi někde ve středu, mimo střed.
Jako motýl...
Co unesl svět.
Žádné komentáře:
Okomentovat